Shadowrun Play > Play-by-Post Non-English

[IC] Cape Town

<< < (41/42) > >>

Dejff:
pardon Mr. Sndwisse evidentně si pletu dva různý různý incidenty, ale moje informace poslední dobou nejsou nejčerstvější, byl jsem hodně dlouho na dovolené a už mi pomalu začínala chybět civilizace, to současně odpovídá na vaši otázku co dělám v Cape, vracím se z náročné dovolené. Proto jsem taky vyhledal tuto společnost abych doplnil mezery v informacích a zjistil co se stalo během toho .... co jsem se kochal krásamy probuzeného světa. Mohl by jste mi tochu rozvíst o co šlo?   

TOM:
http://invisiblecastle.com/roller/view/3178724/ (System 6)+(Firewall+6) 12d6 hits.(5)=3   :-\
IC  z hodnocenim 6 jse automaticky spusti pri tom kdyz firewall zahlasi pokus o prunik? ???

salwinion:
Charisma(3) + Defaulting(-1) + Intoxicated(-1) (1d6.hits(5)=1) marná snaha odolat krásce
Je to nebezpečná hra. Je to spirit. Krásná svůdná. Neměl bych. Tak něžná. Ten její dotek, celý se třesu. Ne, nebude nebezpečná, úžasná svůdná bohyně. Spirit; nebezpečí. Aaaaa tak krásná, k čertu s nebezpečím. Ty křivky. Neměl bych; ale prostě nemám jiné možnosti, musím. Ano musím, jiná možnost není. Tak krásná, a stejně nemám jinou možnost, ano.
Celý se třesu, sedím vedle Mahádeví, tisku pevně nohu přes nohu. Konečně se zmůžu ke slovu “Začalo to v africké džungli. Byli jsme …. Ne musím začít ještě dřív. Byl jsem členem … ." Jerry se otřese, když mu mráz přeběhne po zádech " Ne asi budu muset začít úplně od začátku. Je to dlouhý příběh.”
“To nevadí zlato, ráda si ho poslechnu celý.” konečky prstů přejede Jerrymu po tváři.

“Byl jsem ještě malý kluk. Rodiče se dobře oblékli a šli si povyrazit do města. Otec John mne hlídal. Byl jsem už v posteli, když se vrátili. Vstal jsem a běžel je přivítat.” Jerrymu vyhrknou slzy do očí “To bylo naposled, kdy jsem viděl svoji mámu.”

“Svěř se drahý, uleví se ti.”

“Máma nevypadala dobře, byla pobledlá. Táta mne hned poslal spát. Když vešel Otec John do místnosti, celý zbledl, chytl mne za ruku a táh mne od mé mámy.” Jerrymu už stékají slzy po tváři z pod zavřených výček.

Mezitím co Jerry chvíli mlčí “To je mi líto. Už je dobře zlato, vypusť tu bolest z sebe, nedus to v sobě.” Mahádeví hladí Jerryho po vlasech.

“Ani nevím jak dlouho. Byl jsem zavřený v pokoji. Ze zdola se ozývaly máminy bolestivé výkřiky.” Jerry se otřese jak mu mráz zatančí na zádech “Pak přestaly. Otec John, který hlídal abych zůstal v pokoji, otevřel dveře a já mu proklouzl pod rukou, běžel rychle za mámou.” Další slzy a odmlka. “Viděl jsem tátu, potřísněného krví. Otec John mne chytl a zatáhl zpět do pokoje.” Další slzy a další odmlka. “Máma umřela strašlivou nemocí.”


--- Quote from: OOC ---Má to mít ještě další zhruba 4 části, ale nevím kdy to napíšu, už se to dost táhne. Takže alespoň zatím co mám. A co vím, tak Sonia se do toho chce ještě montovat :).
--- End quote ---

Sheala:
Sonia:
uz toho zacinam mit celkem dost, pomyslim si neco ze kdo chce kam, pomozme mu tam, a necham ty dva se otlapkavat a odkracim k baru. V zapeti se usadim na volnou zidli, tam kde ten barman nalil neco prevratne vonaveho a snad i organickeho a posadim se.
"To je pro me?" Spis nez otazka je to konstatovani faktu. Proste, voni to jako vino, a ne nejaky chemky  ci soja. Barman taky nevypada zrovna k zahozeni, ale jasny ze on proste musi.  A mimochodem, je mozny ze ta Mahadevi je tady celkem vitanej host, a nove prichozi ji/possesuje jen vyjimecne a ja jim tu vlastne kazim reputaci. A to si rikam ta hodna. Kazdopadne nebude spatny kdyz otestuju situaci a zaroven se omluvim.
"Mno mam z tyhle situace pocit ze to neni jen tak ze me tady zves, asi mi chces domluvit kvuli Mahadevi, nemusis se bat, jsem s tim tak nejak srovnana".

etiquette na barmana etiquette(2)+charisma (5) (7d6.hits(5)=2)
Vino ovonim a ochutnam, je dobry, neni to zadny ryzlink tak suchy az se z nej prasi, ale nejspis nejaky Grauburgunder. Za tohle po me bude neco chtit...

salwinion:
“To je mi strašně líto.” Mahádeví obejme Jerryho. Tiskne ho k sobě, hladí ve vlasech. “Už je dobře, už je to dobré.”

@Sheala: Melancholická hudba pozvolna přejde do více neutrálního ambientu. Barman lehce přikývne, nevíš komu, zastaví tě gestem ruky, vytáhne nějaké flašky z pod pultu, dvě lahve, a třetí si podá z baru. Tři lahvé, první bílá s zeleným obsahem, plave v tom směs různých zelených listů. Weed poznáš v té změti hned. Druhá s výrazným oranžovým odstínem. Třetí, z baru, obsahuje zakalený bílý mok. Do skleničky na whisky nalije z weedové láhve, voní to po weed. Na to opatrně nalije oranžovou přez lžičku. Oranžová pomalu sestupuje zelenou a vytváří zajímavou mapu. Navrch nalije tenoučkou vrstvu té bílé. Celé to voní weedem, pomerančem a ořechy. Hosteska to odnese a barman jen co sklidí láhve se ti zase začne věnovat.

“Omlouvám se, zatěžovat tě takovými to věcmi. Promiň že jsem o tom mluvit Mahádeví.” Jerry zvedne hlavu a podívá se Mahádeví do očí.

“Ale zlato, já ti chci pomoct. Netřeba se omlouvat, ráda si to doposlechnu a pomůžu ti s tvým břemenem.” Úsměv a mrknutí oka. Jak ona umí mrknout …. “Můžeš pokračovat brouku. Svěř se, chci být tvou oporou.”

“Opravdu? Určitě se najdou … zajímavější věci, které by ti udělali … radost, namísto poslouchání příběhu člověka, jehož život skončil.” Jerry se kousl do jazyka. K čertu, zatraceně, co to říkám, takhle uteče. “Chtěl jsem říct, člověk který teď žije nový život a minulost je minulostí. Určitě je celá řada věcí, které můžeme dělat a jsou pro nás oba příjemnější.”

“Myslíš …” Mahádeví si olízne konečkem jazyka horní ret. Jerry přikývne aniž by si toho vůbec všiml. Čeho si všiml určitě, tak opět pevně tiskne nohu přes nohu. “Neboj, ale napřed bych si to opravdu ráda poslechla celé brouku.”

Jerry se nadechne, u oka se mu začne dělat další slza “často se mi po mámě stýskalo. Otec si se mnou hodně hrál. On a hodně dětí mi pomáhali na chvilku na mámu zapomenout. Možná tomu chtěla Boží Prozřetelnost že otec byl z řádu Piaristů. Řád, který se zaměřuje na výchovu dětí a šíření zbožnosti. Téměř všude kde jsme byli, byla spousta dětí s kterými jsem si mohl hrát. Ale i přes to vše, hrůza která se stala, se stále vrací.” Jerry se otřese a po kratší odmlce pokračuje “Byli jsme v Peralta de la Sal, Španělsko, když otec dostal od Otce Johna spěšnou depeši. Zpráva naléhala na otce aby přijel pomoci. Otec jen málo kdy někam odjel beze mne. Ale na tuto cestu mne nechtěl vzít sebou. To bylo poprvé, kdy se mi ho podařilo obměkčit a vzal mne sebou, i když on sám nechtěl. Otec chtěl jet okamžitě, bohužel v České Republice zrovna panovala dopravní stávka. Čeští odboráři protestovali proti odchodu do důchodu až v 75 letech. Otec tak získal den, kdy se mne pokusil přemluvit abych zůstal v Peralta de la Sal. Ale já jsem chtěl domů, do své vlasti. Lidé tam chtěli pomoct a otec tam letěl. Narodil jsem se v Česku. Má máma umřela v Česku.” Jerry se zase otřese “Otec nemá Česko rád.”

“Dětský nesmysl a praštěnost. Šílené plány plné výmyslů a snů. Chtít jet do své vlasti pomáhat odborářům, pošetilost a teď to vůbec nechápu jak mne to mohlo vůbec napadnout.”

”Následující den ráno jsme odletěli. Bylo to trochu divné, protože stávky měli ještě probíhat. Až v Rakouském městě Vídeň, když jsem se ptal otce jestli se v Čechách mluví Německy jsem se dozvěděl že jsme přistáli v Rakousku. Po krátké zastávce u otcova přítele, otec zapůjčil auto a netrvalo dlouho než jsme dojeli do Mikulova.”

"Mikulov podobně jako další města, kde Piaristé sídlili, byl pod nějakou skalou. V případě Mikulova to byl Svatý Kopeček. Nedivil bych se, kdyby v Cape Town byla škola vedená Piaristy. Krajina byla otevřená, lehce zvlněná a pokrytá vinicemi. V dálce se tyčily kovové věže, továrny Saeder-Krupp. Dva světy vedle sebe.”

"Ubytovali jsme se v Piaristickém klášteře. Zde na nás již čekal Otec John. Otec mne poslal si hrát s místními dětmi, ale já jsem tvrdošíně chtěl být u toho, když budou řešit problémy, problémy mé vlasti. Jak já musel být prostoduchý. Otec mne ujišťoval že mne to nebude bavit a ani zajímat a měl pravdu. Otec nepřijel řešit důchody a ani stávku, celou dobu se bavili o vínu a výrobních postupech vína. O pravidlech a řeholi a pečetích. To co přijel řešit byla výroba vína. Saeder-Krupp vlastnil některé vinné tratě a měl smlouvu s židovskou obcí, která se o tratě starala a pěstovala víno. Saeder-Krupp tlačil na výrobní postupy a chtěl je zefektivnit technikou, která ale pro kašrut víno byly nepřijatelné. Atmosféra byla napjatá, židé měli starou smlouvu, která jim zajišťovala možnost pěstovat a zpracovávat víno tradičním způsobem, Saeder-Krupp nebyl spokojený s zastaralou smlouvou, která omezovala jeho možnosti.”


--- Quote from: ooc ---Chtěl jsem napsat celý Mikulov najednou, ale nějak se to protahuje. Promyšlený je už dopředu a to co jsem si potřeboval rozmotat rozmotané už mám, tak doufám že zbytek 2. části z 4 částí bude následovat brzo.
--- End quote ---

Navigation

[0] Message Index

[#] Next page

[*] Previous page