@Skark:Pomalu ti dojde, že za barmanovým upřeným pohledem bylo trochu víc než jen profesionální obezřetnost. megapulsy svištící tam a sem mezi jeho Xichtorozeznávacím softwarem a databází fízlů a práskačů byly skoro slyšet. Zatím to vypadá žes prošel...
Lota:Jestli máš na mysli tu kočičku co má na krku ZedrGrup tak můžeš být klidnej, zrovna v tomhle městě by mohla být docela v bezpečí. Na druhou stranu, jestli ti dělá děvku ten pobledlej cifršpíón, tak ti nepomůžou falešný papíry, spíš novej xicht...a nebo se ho prostě zbav, hodí ti to nějaký prachy a jinak s ním budou jen zbytečný problémy. Záhadou jsi pro mě ale ty. Mám pocit že už jsem tě někde zahlídla, ale podle Barracudas jste přistáli teprv dneska. Máš za sebou dlouhou cestu, námořníku?
@Axis: Nos znalce tě dovede přímo k salónku, před nímž stojí dvojice goril. Obvykle by to bylo myšleno jako metafora, ale dnes ne. Obrovské chlupaté pazoury až na zem, krátké nohy, bicepsy jako Thorova stehna, tmavé srst, žádný zátylek, žádné čelo, výrazné nadočnicové oblouky lemující tmavě červené ochranné štíty ve vysokém lesku. Více než dvě třetiny lebky jsou bez kůže, je vidět titanová skořepina chránící obsah mozkovny. Máš pocit, že opravdové šedé kůry bys tam našel pomálu, spíš bys narazil na naprosto nezvrásněnou kůru křemíkovou. Kostěné bodce prodírající se kůží na kloubech po celém těle napovídá, že ani uvnitř těla to nebudou jen tak obyčejní opi. Tyčí se nad tebou jako gorily v opiové mlze sledují každý tvůj pohyb. Trvá to pár okamžiků, máš pocit, že intenzivní pach jejich srsti nasáklém místní atmosférou zůstane uložená někde v podvědomí jako nejvýraznější vzpomínka na tohle místo...když se závěs oddělující salónek od zbytku knajpy odtáhne a nevýrazná, v pracovním overalu oblečená žena ti rukou naznačí abys vešel. Na spánku se jí lesknou výstupy z rigu a set staromódních datajacků a chipjacků...
krátká předsíňka slouží jen k tomu, abys měl kde sundat boty, vidíš, že je zde přítomno aspoň šest dalších hostů. Když po třech schůdcích vystoupíš do salónku a zavře se za tebou závěs, oslovéí tě skoro vůně domova...káva, hašiš, opium a jiné dobroty smíchané v decentním nálevu podávaném s doprovodem dvojice živých muzikantů hrajících na bubínek a kytaru klidné orientální tóny přesně tak hlasitě, aby nerušily konverzaci kolem stolu. Společnosti vévodí postarší širokoplecí ork, podle rysů snad filipínec, v živém hovoru se věnuje různorodé společnosti kolem stolu. Tolikrát omílané a proklínané slovo Multikulturalismus tady získává úplně nový význam, minmálně jeden z přítomných je šaman tradice která nabízí své tělo duchům jako dočastný příbytek a šaman momentálně není přítomen, zatro je tady jeho duch. Zbytek je mix různých metalidí prošlých různými fázemi probuzení či Surge. Stůl je víceméně kulatý a zdá se, že několik míst je volných. Jak vycítíš, vede se tady normální diskuze, podle toho co zaslechneš než si uděláš pohodlí, tématem je současná válka mezi Igbo a Yoruba v Lagosu, koncert Dethlocku, který se má na Lagoském stadiónu odehrát ve čtvrtek, a jestli letět nebo neletět.
Jerry: Změna hudby, nějaká nostalgická vzpomínka z dětství, když jste vyhazovaly dědečkovy stará CDčka protože tenhle formát a hlavně tuhle hudbu už nokdo neposlouchá, ti napoví, že jde o CapeTownský revival kapely Suicidal tendencies. Tvoije blekotání, ať už v němčině ši angličtině, musí na ostatní působit dojmem že trpíš nějakou mentální poruchou, zdaleka to nepřipomíná vzdělaného a zodpovědného člověka jímž jsi kdysi snad i byl. Jsi kriminálník, všichni se k tobě chovají jako bys byl úplnej odpad společnosti a nejhorší bahno a jediný na co ty sezmůžeš je zmatek a sebelítost. Na druhou stranu..
Brouku, jsi nějakej posmutnělej. No ták, přeci nebude tak zle. Můžu se pitulit? Jsem dobrá posluchačka, svěř se mi, uvidíš že se ti uleví.
Sonia: S polootevřenými ústy koukáš, jak se kolem Jerryho naprosto nadrzo omotala jakási cizokrajná kráska...a začíná si ho omotávat...